hotel a restaurant cvilín, krnov

Tentokrát se vydáme starými schody, které lemují vzrostlé staré stromy, směrem vzhůru k pozdně baroknímu poutnímu kostelu...Ano, řeč bude o Krnovu a o tom, kde se tam dobře napapat :-)

Podobně jako v případě již zmíněné Prahy byl Krnov exkurzí především pro zahraniční hosty. Mým úkolem bylo připravit v Krnově program na celé dopoledne včetně exkurzí a pochopitelně i závěrečné večeře, tedy jsem začal s dvoudenním předstihem hloubat nad tím, kde ukončíme myslím pestrý program v tomto krásném německém (budiž, tak českém, ale stejně to městečko působí hodně německy) městě kousek od Opavy.

Za čtyři roky, co jsem zde studoval, jsem vzhledem k velikosti města stačil sníst, vypít a vyzkoušet snad všechno a všude, takže výběr byl nelehký. Okolí vrchu Cvilín je pohostinskými zařízeními doslova poseto. Musel jsem ukřivdit mému "srdcovému" Penzionu Šelenburk , který je sice fajn a dobře se tam najíte, ale obsluha je v daném podniku v tuto chvíli vcelku silně neprofesionální a již za mé éry (v podstatě i mým přičiněním :-)) se ze Šelenburku stávala pomalu výletnická nalejvárna. O Penzionu Koliba, který leží z druhé strany kopce, ani nemluvě, měli jsme tam maturitní večírek a přesvědčil jsem se, že je to podnik dobrý akorát na to, aby bylo kde koupit si cigarety, když půjdete v neděli ze Cvilína ze mše.

Ovšem v těsné blízkosti poutního kostela leží růžová budova, bývalý taneční sál - Hotel Cvilín. Podnik s nádherným výhledem na město, prostornou restaurací, velkou terasou, profesionální obsluhou a nápaditou kuchyní. Chtěl jsem program v Krnově zakončit nějak romanticky a tak jsem vybral právě tento podnik, kde si západ slunce vychutnáte asi nejlépe.

Pokrmy jsem objednával předem a šlo o vepřové medailonky z panenské svíčkové přelité omáčkou s koňakem a zeleným pepřem jako jídlo první a kuřecí závitky plněné sušenými švestkami s omáčkou Grand Marnier jako pokrm druhý. Na závěr samozřejmě dezert - teplý štrudlík buď s vanilkovým přelivem či se šlehačkou a zmrzlinou. Vyzkoušel jsem de facto obě verze hlavních chodů a byl jsem nadmíru spokojen. Zelený pepř je mého srdce tajný šampion a v kombinaci s vínem je naprosto geniální; to, že švestky a ovoce celkově si s kuřecím masem vyhovují, ba se přímo k sobě doporučují, je stará známá věc (vzpomínám i na geniální švestkovou omáčku, kterou jsem měl jednou u babičky ke krůtímu masu...fantazie...). I další ohledání jídelního lístku napoví, že pokud si příště vyberete něco dalšího, nebudou to jen sprosté friťákové variace minutek a obalovaných kotletů, jako ve většině českých "restaurací", ale pokrmy, které kuchař s individuální, až otcovskou (mateřskou) péčí a něhou připraví...Mlask!

Obsluha si zaslouží jedničku s hvězdičkou. Veškeré jejich úkony byly přímo ukázkou gastronomických pravidel stolničení - pořadí obsluhy hostů, směr obsluhy, servírování, chování, znalosti cizí řeči v případě našich cizinců, orientace ve vínech... Inu, Řecko (musím zdůraznit, že všechny lepší restaurace v Krnově patří tamější početné řecké menšině - například vynikající Restaurant Hermes na náměstí) :-) Ten den nám počasí příliš nepřálo a tak místo romantického výšlapu starých schodů a následného ucucávání vínka při západu slunce jsme šli jako zmoklé slepice nahoru a zpět jsme dokonce museli jet taxíkem, jelikož obyčejný déšť se změnil v převeliký déšť. Ale právě u tak lahodného jídla v tak příjemné atmosféře, která nás po příchodu do restaurantu čekala, šlo přímo vidět, jak se lidem mění nálada, pomalu pookřávají a začínají se usmívat…Bylo to fajn.

A tak až budu někoho chtít vzít příště na romantickou večeři, Cvilín pro mě bude jasnou volbou!

fotografie