restaurant rustika, praha 7 - holešovice

Dnes se najíme v našem hlavním městě. Včera jsem dostal v rámci jednoho projektu, který spoluorganizuji, na starosti skupinku Poláků, kteří chtěli vidět Prahu. Mimo nádherné procházky po zahradách okolo Pražského hradu a odpočinku ve Vrtbovské zahradě u Malostranského náměstí jsem je pochopitelně nemohl nechat chodit hladové. Jejich přání znělo jasně - "česká kuchyně". Ani se nedivím, consomé z volské oháňky či humry dostanete víceméně všude na světě a tak cizinci s oblibou ochutnají i něco z českého receptáře. Tradičních českých hospod, kde mimo minutek z friťáku dostanete i poctivou svíčkovou či guláš a k tomu plzeň, je v Praze celkem dost, ovšem kvalitou silně pokulhávají. Je zatracený rozdíl mezi svíčkovou a Svíčkovou, stejně tak mezi gulášem a Gulášem.

Vzpomněl jsem si na vynikající restaurant Rustika na Václavském náměstí, který přípravu podobné kuchyně zvládá na výbornou a jelikož jsem ještě svou skupinu bral k sobě do práce, abych jim něco o navštívených místech vytisknul, kousek odtud, v Holešovicích u přístavu, je druhá pobočka daného podniku, neméně dobrá, dokonce možná ještě lepší, protože se tam člověk nemačká :-)

Obsluhu bych hodnotil jako průměrnou (v pobočce na Václaváku je mnohem lepší, tam jsou na zahraniční klientelu přímo připraveni), ovšem nebyli to uhrovití puberťáci a oplácané studentky na praxi, takže si vesměs není nač stěžovat. Fungují sice na pohled trochu tak, že příliš neovládají obor, ale jinak jsou rychlí, ochotní a když si "mí" cizinci nemohli vybrat, byli vskutku trpěliví. Z ryze českých pokrmů jsme měli naprosto geniální staročeskou zelnou polévku (za cenu, za kterou i v laciném čínském bistru dostanete místo polévky nějaký vodový grc s vejcem, ale kvalitou odpovídající vyhlášenějším restauracím). Jako hlavní chod jsme si já a jedna účastnice objednali svíčkovou (ne tu hlenovitou syntetickou kejdu, jakou známe z bufetů, ale plnohodnotný sos se znatelnou čerstvostí použitých surovin, a maso, které nebylo nějaký napůl tlustý plátek, ale geniální libový kousek protknutý špekem (tradiční postup přípravy známý už z dob Rettigové). Ostatní ze skupiny si objednali vepřovou pečeni se dvěma druhy zelí, a když jsem zjišťoval jejich chuťové zážitky, byli uneseni (a to je znám a vím, že jsou jinak vybíraví :-)). Jedna z účastnic si objednala zeleninový salát s fazolkami a pikantní salsou, opět znatelně čerstvý. Jako přílohy k zobání jsme si poručili dvě misky brambor zapečených s česnekovým gervais, vřele doporučuji. K pití pochopitelně Pilsner (ano, jsme gentlemani a po poledni už v tu dobu bylo:-)), ovšem ke zmíněnému salátu se dle obsluhy spíše hodí víno.

Desert byl vybrán také, ale jaksi už na něj nezbylo místo v břiše a navíc nás celkem tlačil čas :-) Snad příště :-)

Tedy přijedou-li vám nějací zahraniční hosté bažící po tradiční kuchyni, nebo jen dostanete chuť na kvalitnější svíčkovou, guláš či zelí, než jaké znáte z kantýny, určitě navštivte jednu z restaurací tohoto podniku, ať už v Holešovicích (klidnější, prostornější) či přímo na Václaváku.

fotografie